Pohledávky k vymáhání

Věřitel může vymáhat své nezaplacené pohledávky soudní cestou, nebo si může vybrat jednu z možných soukromých firem zabývajících se touto problematikou. V podstatě se dá říci, že se dá vymáhat jakákoliv pohledávka, a to způsobem stanoveným nebo nezakázaným v právním prostředí České republiky.

Nejčastějšími pohledávkami, které se objevují mezi věřitelem a dlužníkem, jsou určitě půjčky, nesplacené faktury nebo směnky. V případě vymáhání pohledávky není rozhodující, zda je věřitelem právnická osoba, soukromá osoba nebo státní podnik. Jediný pozor je potřeba si dát na to, zda se jedná o vztah upravený občanskoprávními normami nebo obchodněprávními.

Pohledávka, kterou chce věřitel vymáhat soudní cestou, musí splňovat veškeré náležitosti, jenž jsou uložené zákonem. Například jestliže se jedná o fakturu, musí zde být konkrétně uvedeno, o jakou službu nebo zboží se jedná, cena za jednotku a cena celková, dále datum vystavení a datum splatnosti. Forma úhrady musí být takové na faktuře upravena, např. bankovním převodem nebo v hotovosti. Pokud by se jednalo o směnku, jsou její náležitosti upraveny v zákoně č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a platební. V případě, že by některá z náležitostí chyběla, soud neuzná nárok věřitele a žalobu zamítne.

V případě vymáhání pohledávek nezáleží na výši dlužné částky. V laické veřejnosti koluje dost omílaná fáma, že v případě nízké částky, věřitel nic nepodnikne, jelikož se mu to nevyplatí. Nikoliv. Dlužník by neměl zapomínat na to, že většina pohledávek je úrokována zákonnými úroky z prodlení, které dluh navyšují až do jeho úplného splacení. Také je třeba si uvědomit, že v případě opravdové zřejmosti dluhu soud přiznává nárok žalobce na úhradu nákladů řízení a nákladů spojených s právním zastoupení, které je poté povinen zaplatit žalovaný. Dlužník v tomto případě musí zaplatit nejen vzniklý dluh, ale také zákonné úroky z prodlení, dále soudní poplatek a náklady řízení. Může se proto stát, že z dluhu, který činil třeba 1.000,- Kč, je povinen dlužník zaplatit částku, která je desetkrát vyšší než původní dluh.

Ovšem je důležité, aby si věřitel hlídal promlčecí lhůty, jelikož pak není na zaplacení takové pohledávky právní nárok. Sice může věřitel vše podat k soudu, ale problém nastane, pokud dlužník vznese námitku, že nárok na pohledávku je již promlčen. Poté soud rozhodne v neprospěch žalobce. Promlčecích lhůt je celá řada, ale zpravidla se jedná o tu obecnou, jenž činí tři roky.

Zdroj: Vymahani-pohledavek.net