Vítejte na webu Pohledavka.org

Vymáhat pohledávku může věřitel soudní cestou nebo cestou soukromých institucí, které se na tento obor činnosti zaměřují a specializují. Není ani nic výjimečného, že dochází k odkupování dlužných pohledávek. Odkupující většinou na pohledávkách vydělávají, jelikož původnímu věřiteli zaplatí pouze určitý zlomek dlužné částky. S odkupem pohledávky nemusí dlužník souhlasit, pro něj se nemění nic z obsahu pohledávky, jen osoba věřitele.

V některých případech může dojít k tomu, že věřitel odpustí dlužníkovi nějakou část dluhu, pokud splní další podmínku. Jedná se zpravidla o to, že pokud dlužník zaplatí například 80 % dluhu do určitého data, zbytek mu bude odpuštěn. Většinou by to měli dlužníci přijmout, jelikož tahle nabídka se nemusí ze strany věřitele víckrát opakovat.

Důležitá je také správa pohledávek, kterou si může věřitel vést sám nebo prostřednictvím soukromé firmy, jenž je na trhu specialistou. Dobrou správou pohledávek se předchází zbytečných problémům a dohadům. U některých věřitelů vykonávají správu neodborní a nekvalifikovaní zaměstnanci, kteří jejich přístupem napáchají více škody než užitku. 

Podobně jako správa pohledávek, lze firmám a podnikatelům nabídnout i inkaso pohledávek, které je založeno na podobném principu a stará se o včasné proplácení vystavených faktur.

Kdy vlastně pohledávka vzniká? Její předvznik je již vydáním faktury nebo úpisu, ale faktický vznik je v okamžiku marného uplynutí lhůty pro zaplacení. Dnem následujícím se jedná o dluh, který nebyl uhrazen. Tehdy to může věřitel dát k soudu, ale většinou se ještě zasílají upomínky, jelikož i soudce tyto dokumenty požaduje a takový postup ve většině případech vyžaduje.

V průběhu vymáhání pohledávky může dojít ke změně věřitele i dlužníka. Se změnou věřitele nemusí dlužník souhlasit, kdežto se změnou v osobě dlužníka musí souhlasit věřitel. Je to v podstatě i logické, vždyť takhle by dlužník mohl předat pohledávku ještě méně majetnějšímu člověku a věřitel by ve výsledku neviděl žádnou finanční částku na zaplacení dluhu.

Dlužníci mohou uznat svůj dluh mlčky, nebo písemně. V případě uznání dluhu mlčky se jedná o placení dlužné částky, takže dlužník prakticky o dluhu ví a uznává jej. Písemné uznání dluhu je samozřejmě prokazatelnější než to pouhé hrazení, kdy může dlužník tvrdit, že splácel nějakou jinou pohledávku atd. Soud takovému uznání přikládá velkou váhu, ale musí se jednat o prokazatelné uznání závazku.

V případě platební neschopnosti se věřitel obrací na konkurzního správce, likvidátora, nebo v případě úmrtí na notáře, který vede dědické řízení. Platební neschopnost je lépe prokazatelná u právnických osob, u osob fyzických je třeba ale hlídat, zda již nezemřely a není vedeno dědické řízení, do kterého by bylo potřeba pohledávku přihlásit.

Zdroj: Pohledavky.info